KOMENTÁŘ K VIDEU: BATÁTY

Batáty neboli sladké brambory jsou zelenina, která nemá s běžnými bramborami botanicky nic
společného. Někdo je pěstuje jako brambory v hrůbcích, já je pěstuji jinak.

Snažila jsem se vypěstovat sazenice ze zakoupených hlíz určených ke konzumaci, ale zřejmě byly
ošetřeny proti klíčení, takže ani po měsíci nevyklíčily. Sadbu jsem tedy koupila v zahradnictví.
Pro rostlinu použiji poslední velkou nádobu, kterou mám, hlavně aby měla na dně dírky pro 
odtékání vody. Na rozdíl od brambor se sladké brambory nemohou vysazovat dřív než 
v 2. polovině května, takže v tuto dobu naplním nádobu kompostem a po zasazení pořádně zaliji.

Jelikož se batátům nejlépe daři v tropických a subtropických oblastech, kde jsou vytrvalou
rostlinou, dopřeji květináči slunné místo. U nás to jsou jednoletky, protože nepřežijí mráz.
Většinou se pěstují na záhonu, tam ale potřebují hodně prostoru. Mají totiž dlouhé plazivé
stonky, které v dobrých klimatických podmínkách dosahují délky až 5 metrů.

Občas vytrhnu nějaký ten plevel nebo odstraním zaschlý list.
Moc je nezalévám, většinou 1x týdně, jen když jsou velké pařáky tak 2x.
Protože jsem je zasadila do kvalitního kompostu, vůbec nehnojím. Hlavně by se neměly
nadměrně hnojit dusíkem, aby zbytečně nenarůstaly výhony nad zemí na úkor hlíz pod zemí.
Když už hnojit, tak fosforem a draslíkem.

Naposledy zaliji koncem srpna.
V polovině září nejsou listy ještě úplně zaschlé, ale už žloutnou. Nevydržím to a musím zjistit,
jestli se mi něco urodilo… 

Na světě existují stovky druhů batátů, které se liší barvou slupky, dužiny i listů. Barva hladké
slupky se pohybuje od béžové přes žlutou, oranžovou, červenou, fialovou až po hnědou.
Stejně pestrou paletu barev má i dužina, přičemž hlízy se světlejší dužinou jsou méně sladké
a šťavnaté než ty tmavší.

Z jedné rostliny v jedné nádobě jsem sklidila asi 1,5 kg batátů. Možná kdybych počkala
do příchodu prvního mrazíku, mohly být větší.
Nějaké hlízy jsem si schovala, abych si mohla další rok vypěstovat vlastní sazenice.
Zimu přečkaly bez problémů ve špajzu v košíku, jen jsem je přikryla tmavou utěrkou, aby k nim
nemohlo světlo. Ve špajzu bylo asi 15°C.

Jeden kousek jsem dala už v prosinci do vody a nechala na chalupě v místnosti, kde je zima
a málo světla. Vyrostly dlouhé a nevzhledné výhony, ale to vůbec nevadí, rozstříhám je a dám do vody.
Pro vypěstování pohlednějších a silnějších výhonů při pokojové teplotě a světle 
potřebuji něco přes 2 měsíce.
Rozstříhané výhony pustily kořínky během 10 dnů.

Z jedné poloviční hlízy budu mít několik sazenic, ze kterých vyroste pár kilogramů sladkých brambor.
I když jsou listy a výhony také jedlé, škrobové hlíznaté kořeny jsou zdaleka nejvýživnějším produktem.
Obsahují velké množství betakarotenu, železa, hodně vlákniny a mají víc vitaminů a méně kalorií
než klasické brambory. 

Tento rok přišel první mráz už koncem září a spálil listy, které by se daly uvařit jako špenát.
Batáty se stejně jako např. luštěniny, rýže nebo ovesné vločky řadí mezi kvalitní zdroje sacharidů.
Jsou vhodné pro lidi, kteří chtějí zdravě hubnout, pro sportovce po tréninku, vegetariány a děti.

Ne každému ale chutnají, protože po tepelné úpravě dostanou nasládlou chuť.
U nás jsou oblíbené hranolky se skořicí pokapané trochou olivového oleje a zapečené v troubě
nebo slaná varianta s mletou paprikou a tymiánem.

Batáty zřejmě původně pocházejí ze Střední Ameriky.