KOMENTÁŘ K VIDEU: PETRŽEL KOŘENOVÁ

Není nic lepšího než chuť čerstvě sklizené zeleniny z vlastní zahrady,
i když nedosahuje zrovna gigantických rozměrů.

Semena petržele se dají vysévat na jaře i na podzim, já vysévám na jaře,
záhon si ale připravím už na podzim.
Aby se kořeny dobře vyvíjely, je nutné zrýt půdu alespoň na výšku rýče.
Půda nesmí být hnojená čerstvým chlévským hnojem, do půdy nasypu trochu
přírodního hnojiva, nejlépe s nižším obsahem dusíku.

Na jaře před vysetím přidám vrstvu kompostu a potom během vegetace už nehnojím.
Tento rok zkouším vysít dva druhy petržele.
Na připraveném záhonu si udělám rýhy asi 2 cm hluboké a vzdálené od sebe 15-20 cm,
do nich přiměřeně nasypu semena, potom zahrnu, uplácám a opatrně zakropím.

Semena při klíčení nikdy nesmí vyschnout, proto se mají vysévat co nejdříve na jaře,
kdy je zem ještě nasáklá po tání sněhu, tedy když zrovna není suchá zima.
Jinak je potřeba půdu pořád udržovat vlhkou, což je problém pro zahrádkáře,
kteří na své chalupy a chaty jezdí jen o víkendu.

Vysévání do řádků je dobré kvůli tomu, že se líp rozezná, co je plevel.
Ten musím odstranit a když jsou rostliny malé, musím je vyjednotit.
To znamená, že nemilosrdně vytrhám rostliny, které jsou vedle sebe a ponechám jen takové,
aby vzdálenost mezi nimi byla 5-6 cm. Je to důležité pro to, aby jednotlivé kořeny měly
dostatek místa, zrovna tak by kvůli dobrému vývinu kořenů neměly být v zemi kameny.

Na kraji záhonu je dobré pěstovat měsíček nebo afrikány, protože odpuzují různé škůdce.
Naopak vedle petržele se nedoporučuje mít saláty nebo košťálovou zeleninu,
která potřebuje přihnojovat.

Nejen řepa a mrkev, ale i petržel se řadí k velmi zdravým zeleninám.
Účinné přírodní látky se nacházejí v celé rostlině, ať už je to kořen nebo nať.
Petržel obsahuje látky, které čistí krev a pomáhají tvorbě červených krvinek,
mají protizánětlivé účinky, zmírňují cukrovku a také zpomalují průběh alergické reakce.

Začátkem listopadu vidím, že úroda nebude žádná sláva, 
ale snad to bude pro naši spotřebu stačit.
Rýčem opatrně vyrýpnu kořeny tak, abych ty svoje "zázraky" nepoškodila.
Pak už jen očistím od zeminy, properu ve vodě a nechám oschnout, ne vyschnout.
Těch pár kousků mi vydrží v lednici nějaký ten den, ale dají se i zmrazit, usušit
nebo uchovat ve sklepě v písku jako mrkev.

Petržel obsahuje množství vitaminů a minerálních látek. 
Doporučuje se lidem se špatným krevním oběhem, srdečními chorobami
a mírně snižuje krevní tlak.
Naopak ve větších dávkách se nedoporučuje těhotným ženám,
protože hrozí nebezpečí předčasného porodu nebo potratu.

Petrželový kořen používám do bramboračky, vývarů, omáček, salátů nebo při vaření ovaru.
U kořenové petržele se dá využít i nať. Dá se zmrazit jako kostky ledu, jako např. celerová nať
nebo bazalka. Já ji většinou suším, stačí k tomu jen košík s ubrouskem a při pokojové 
teplotě mám za dva tři dny usušeno. Nesmí být ale na sobě velká vrstva.
Nikdy nesuším na slunci, vždycky ve stínu.

Petrželová nať je samozřejmě nejlepší v čerstvém stavu, protože je velkým zdrojem vitaminu C.
Nať je usušená, když hezky šustí, teprve potom ji dám do sklenice, dobře uzavřu a dám do tmy,
aby si zachovala barvu.

Petržel původně pochází ze Středomoří.

kp-group
Cechlignum