KOMENTÁŘ K VIDEU: AČOKČA

Ačokča neboli paprikookurka je rychle se rozrůstající rostlina, která se dá snadno pěstovat ze semen.
Začátkem dubna do květináče se substrátem pro výsev a množení zapíchnu jedno semeno,
zahrnu, orosím a naliji vodu do podmisky, aby se vsákla do substrátu.
Potom dám květináč v teplé místnosti na parapet a zeminu udržuji stále vlhkou.

Výsev se může provést také přímo na záhon, ale kvůli jarním mrazíkům raději až v květnu. 
Semeno vyklíčí velmi rychle a už po deseti dnech se objeví i první kořínky.
Předpěstované rostliny se dají také koupit na trzích nebo v některých zahradnictvích.

Existuje několik druhů ačokči, které mají různé plody.
Jednak menší, 5-10 centimetrové, které mohou mít hladký nebo ostnatý povrch,
nebo obří o velikosti kolem 20 cm.
Svým tvarem připomínají papriku, ale chutí okurku.

Protože sazenice ačokči jsou náchylné na mráz, na rozdíl třeba od brokolice,
ven je přesadím až po tzv. zmrzlých mužích, tedy po 15. květnu.
Záhon jsem si na podzim nestihla nijak připravit, tak při sázení použiji alespoň
dostatek kvalitního kompostu a pak pořádně zaliji.
Po vysazení rostlinu přivážu ke konstrukci, ale potom se už vyvazovat nemusí,
protože díky točitým úchytům se tato liána samostatně pne po opoře.
Nemusí se ani vyštipovat, ani zastřihávat.

Mladé rostliny přitahují slimáky, proto je před nimi radši zabezpečím v podobě granulí.
PaprikoOkurce se daří na slunci, ale i v částečném polostínu,
na stejném místě se dá pěstovat i dlouhodobě.
Na rostlině se nejdřív objeví samčí květy, které rostou ve skupinách.
Plody se ale tvoří ze samičích květů, které vyrůstají v paždí listů, podobně jako okurky.

Koncem června se začínají objevovat první plody a rostlině přestává stačit opora.
Nastavíme ji asi na 2 m a potom už výhony začnou přepadávat.
Ačokča totiž může dorůst až do výšky 5 a více metrů.

Potřebuje hodně zalévat a za celou dobu  vegetace přihnojím asi 2x - 3x výluhem z kopřiv.
Od července začínám sklízet plody pro přímou konzumaci v syrovém stavu. 
Neměly by být zralé, to znamená, že semena uvnitř jsou světlá, plody
se tak konzumují celé a zpočátku chutnají trochu jako hrášek.

Nejvíc plodů sklízím v srpnu a v září.
Rostliny se pěstují jako venkovní okurky, na rozdíl od nich ale netrpí prakticky žádnými chorobami.
Plodí až do příchodu mrazů, i když koncem září začnou listy pomalu zasychat.

Ačokča má blahodárné účinky na lidské zdraví.
V syrovém stavu pomáhá proti cukrovce, snižuje cholesterol a vysoký krevní tlak.
Je bohatá na vlákninu, minerály a vitaminy.

Využití v kuchyni je různé, listy přidávám do míchaných salátů nebo upravuji jako špenát.
Malé nezralé plody zavařuji jako okurky.
Zralé plody obsahují černá semena, která vyndám a schovám pro pěstování na příští rok.
Jsou tak tvrdá, že se nedají rozkousat, a také signalizují, že plody je už lepší tepelně
upravit, já je například přidávám do leča nebo je plním mletým masem podobně jako papriky.
Dají se i mrazit nebo sušit jako houby.

Zajímavostí je, že kořeny používali jihoameričtí domorodci na čištění zubů.
Na podzim rostlinu zlikviduji.

Ačokča původně pochází ze Střední a Jižní Ameriky.