KOMENTÁŘ K VIDEU: DRAČÍK JEHLICOLISTÝ
V zahradnictvích nabízejí spoustu skalniček s různými barvami květů,
a proto je z čeho vybírat, aby skalka byla pestrobarevná.
Ať  už je to modrý hořec, bílá silenka, oranžový devaterník nebo červený hvozdík.
Jako trvalku se žlutými květy jsem si nejdřív vybrala kamzičník, ale ten bohužel nepřežil.
Takže na řadu přišel dračík jehlicolistý nebo také jehličkolistý, což jak se ukázalo je velmi
vděčná skalnička, která nepotřebuje téměř žádnou péči a mám ji na skalce už několik let.
Od většiny skalniček se odlišuje tím, že tvoří keřík s listy podobnými jehličí,
které na zimu neopadávají.
Dračíků existuje skoro 300 druhů, mohou to být letničky i trvalky, které se od sebe
liší svou výškou, tvarem listů, velikostí květů a samozřejmě různými barvami.
Po zimě sestříhám oschlé nebo omrzlé části rostliny a zbytky odkvetlých květů,
které jsem nestihla odstranit minulý rok.
A protože se mi keřík na malé skalce začal rozrůstat, musím ho trochu zmenšit
a při té příležitosti ho namnožím.
Tato skalnička se dá množit i semeny, ale rychlejší a jistější způsob je buď rozdělením kořenů
starších rostlin nebo řízky z postranních výhonů.
Jelikož se dračíku výhony samovolně zakořenily, odstřihnu a vyrýpnu kus rostliny
a přendám do květináče. Samozřejmě zaliju.
Tento dračík je stálezelená trvalka, která se hodí spíš do větších skalek nebo do záhonů.
Dorůstá do výšky 15-20 cm a má radši propustnou, hlinitopísčitou,
spíše sušší a kyselejší půdu, slunné nebo polostinné stanoviště.
Dračík jehlicolistý je známý hlavně svými oranžovo-červenými květy, žlutá barva je vzácnější.
V tomto druhu existují ale i rostliny, které mají různé odstíny květů ve svém názvu - 
jako třeba meloun, mango nebo horká láva.
V květnu tvoří poupata, v červnu nádherně rozkvete a kvete ještě v červenci, někdy i v srpnu.
Květy mají zvláštní trubkovitý tvar jako všechny dračíky, kterým se v angličtině také říká vousaté jazyky.
Namnožené rostliny se ujaly a dobře zakořenily.
Tato trvalka je plně mrazuvzdorná, proto ji na zimu nijak nechráním.
Její vědecký název "Penstemon" je odvozen z řeckých slov pente=pět a stemon=tyčinka.
Dračíků je v našich zahradách málo, což je škoda, protože to jsou rostliny na pěstování
nenáročné a tudíž vhodné pro začínající zahrádkáře.
Jen ten plevel je bohužel nutné občas odstranit.
Nejvíc druhů přirozeně roste v Mexiku, Guatemale, USA, ale i v Kanadě.
Jejich pěstování si hodně oblíbili ve Velké Británii.
Přestože mají radši sušší půdu, v období velkého sucha rostlinu radši zaliju.
Dračíky původně pocházejí ze Severní Ameriky.

kp-group
Cechlignum