KOMENTÁŘ K VIDEU: MOTÝLÍ KEŘ

Komule Davidova je keř s dlouhými květy, které jsou nejen atraktivní, ale i krásně voní.
Na podzim před tímto natáčením jsem dostala jednu rostlinu v kontejneru.
Sice měla už dobře vyvinutý kořenový systém, ale protože jsem ji zasadila až v listopadu,
bála jsem se, jestli přežije zimu.

Na jaře krásně obrazila, tak jsem jen ostříhala všechny suché větve.
Tomuto opadavému keři se také říká "motýlovník" nebo "motýlí keř", protože přitahuje motýly.
Jelikož se jeho květy podobají květům šeříku a jako jeden z mála keřů u nás kvete v létě,
říká se mu také "letní šeřík".

Květy, které postupně odkvétají, je dobré nejen z estetického hlediska odstřihávat, ale také 
se tím podporuje rozkvétání dalších květů na bočních výhonech.
Příští rok nechávám keř svému osudu, nevěděla jsem totiž, že se brzy na jaře mají  
ostříhat všechny větve asi na 20-30 cm.
Protože jsem se rozhodla, že motýlovník přesadím na jiné místo, ostříhám větve na podzim,
což se nemá, ale potřebuji s rostlinou nějak manipulovat a budu doufat, že rostlina přečká zimu.

Motýlí keře mají květy s různými barvami - od bílé, růžové, červené přes různé odstíny fialové
až po kaštanovou barvu nebo existují i dvoubarevné varianty.

Před přesazením rýčem dokola obrývám rostlinu tak, abych vyrýpla co největší bal a co nejméně
poškodila kořeny. Naštěstí je keř ještě mladý, takže kořeny nesahají příliš do hloubky.
Motýlovník má rád slunné stanoviště, mně kvete i v mírném polostínu,
kde je na chráněném místě, aby v zimě nevymrzl.
Vyhloubila jsem jámu tak, aby se tam bal vešel, vlastně o něco hlubší, protože vrchní část
balu by měla být trochu pod úrovní terénu. Jámu zahrnu zeminou a upěchuji.
I když je zem zrovna dost mokrá, raději zaliji dešťovou vodou.

Na jaře dalšího roku nemusím rostlinu stříhat, akorát v květnu, když už je jasné, které
větve uschly, tak ty odstraním.
I když motýlovník může růst s minimálními živinami, po přihnojení má větší a krásnější květy.
Nejlepší je hnojit na jaře hned po sestřihu, já jsem použila granule Cereritu a pak pořádně zalila.

V létě jsem rostlinu zahnojila už jen jednou a zalévám ji jen v období sucha a velkého vedra.
Prospívá v běžné zahradní, hlavně propustné půdě s vyšším obsahem vápníku
a snese spíš sucho než přemokření.
Květy na mém keři spíš přitahují včely a čmeláky, ale houfy motýlů bohužel ne.
Zato na kvetoucím oreganu jich je plno.

Průběžně odstraňuji odkvetlá květenství, aby se nevytvářela semena.
Těmi se dá množit, ale jistější je množení řízkováním během léta.

Tento opadavý keř je plně mrazuvzdorný a na zimu ho nijak nezakrývám,
ale v chladnějších oblastech není na škodu ho přikrýt chvojím nebo vrstvou zeminy jako růže.

Na jaře komuli sestřihnu na 2-3 očka, protože květy se objevují jenom na nových mladých výhonech,
které vyrostou v tom roce, na rozdíl od komule střídavolisté, která kvete na dvouletém dřevě.
V některých zemích se tato rostlina stala invazní, tzn., že se nekontrolovaně šíří
a vytlačuje původní druhy.

Komule původně pochází z Číny a Japonska.
 

kp-group
Cechlignum