KOMENTÁŘ K VIDEU: PAPRIKY
Papriky se dělí hlavně podle chuti na sladké a pálivé.
Zahrnují širokou škálu odrůd od drobných pálivých chilli papriček až po nepálivé,
které se všechny označují jako kapie.

Po období pěstování chilli papriček jsem se pustila do pěstování sladkých paprik.
Paprika je teplomilná plodina, která se v našich podmínkách musí předpěstovat.
Semena vysévám od druhé poloviny února, maximálně do začátku března.
Protože má paprika dlouhou vegetační dobu, tzn., že roste hodně pomalu,
je to jedna z prvních zelenin, kterou vysévám.

Pro klíčení semen je nejvhodnější výsevní substrát, který všeobecně obsahuje méně živin
než běžný zahradnický.
Semena lehce zasypu zeminou, kterou přitlačím, a opatrně zarosím tak, 
abych je nevyplavila.
Do misky naliji vodu, aby se nasákla do substrátu a pak už ho jen udržuji vlhký.

V první fázi semena potřebují hlavně teplo, světlo není důležité,
proto je dávám do nejteplejší místnosti v bytě, třeba do koupelny
nebo na skříňku kuchyňské linky.
Na parapetu také vyklíčí, ale trvá to déle.

Pozorně sleduji květináče s výsevem a jakmile začnou tzv. háčkovat,
případně z klíčku vyraší děložní lístky, přemístím je na světlo, 
v tomto období ho už nezbytně potřebují.
Zato teplota stačí už jen kolem 20-22°C.

Když mají rostliny dva pravé listy, tzn., že na rostlině jsou 4 lístky,
je nejvyšší čas je přesadit, tedy přepikýrovat.
K přesazení použiji zahradnický substrát nebo směs substrátu a kompostu.
Takto rostlinám zajistím dostatek živin a pak už dál nehnojím.

Někdy dávám rostliny po dvou, někdy po jedné, podle toho, kolik mi jich vzejde.
Zeminu zahrnu až ke spodním lístkům velmi opatrně, protože sazeničky jsou křehké.
Raději používám čtvercové květináče, doma totiž nezaberou tolik místa jako ty kulaté,
hlavně musí mít na dně dírky, aby mohla přebytečná voda odtékat.
Sazeničky dám na parapet a zalévám opatrně. 
Papriky totiž nemají rády přemokření.

Ze starých kompostérů metr krát metr si připravím záhony, 
které mám na slunném místě, chráněném před větrem.
Do záhonu zapravím loňský kravský hnůj a navrch nasypu kompost.
Když nebude půda plná živin, nebudou papriky :).

Zeminu rozhrabu do stran, aby voda při zalévání neztékala ven.
Záhon zakryji netkanou textilií buď s kulatým nebo křížovým otvorem.
Folie udržuje vyšší teplotu půdy, vlhkost a zabraňuje růstu plevelů.
Až budu za 14 dní sázet, půda by měla být už pěkně vyhřátá.

Asi týden před výsadbou začnu s postupným přivykáním sazenic 
na venkovní počasí a více světla.
Stačí je venku otužovat pár hodin denně, ale nikdy ne na přímém slunci.

Rostliny dávám na záhon nejdřív v druhé polovině května, kdy už nehrozí mrazíky.
Před tím je na chvíli namočím a pak sázím tzv. na vodu,
to znamená, že do vyhloubené jamky nejdřív naliji vodu,
pak rostlinu zasypu, přitlačím a znovu zaliji.

Když jsou kořeny hodně prorostlé, rozvolním je, aby se v půdě dál netočily v kruhu.
Doporučená vzdálenost mezi sazenicemi je 50 cm.
Po výsadbě až do sklizně zalévám vydatně, a to podle potřeby každé 3-4 dny,
nejlépe dešťovou vodou.
Ve velkých vedrech zalévám denně.

Od června do srpna hnojím výluhem z kopřiv 1x týdně.
Listy sazenic preventivně stříkám domácím postřikem z česneku.

U paprik se doporučuje vyštípnout první květ,
je ale důležité, nenechat žádný květ na mladé nedorostlé rostlině.
Ta potom zabrzdí růst a soustředí se na vývoj prvních plodů.
Už se pak nesoustředí na tvorbu nových květů a výnos bývá malý.
Teprve, když paprika zesílí, dovolím jí kvést a nasazovat plody.

Květy jsou samosprašné, je jen potřeba, aby došlo k pohybu pylu.
S tím pomůže občasné protřepání keříku.

Papriky, s výjimkou malých keříčkových odrůd, potřebují oporu.
Mohly by se zlámat ve větru nebo pod tíhou velkých plodů.
Nejlepší je zatlouct tyčky hned při výsadbě, aby se později nepoškodily kořeny.
Jen samotná tyčka nestačí, důležité je i přichycení provázkem.

Plody se dají konzumovat v tzv. technické zralosti.
Nemusí se čekat, až dozrají, tedy až získají tu barvu, jakou by podle odrůdy měly mít.
Nejsou ale tak sladké jako ty, které dojdou do finální barvy, tedy do botanické zralosti.
A nedají se z nich použít semena pro příští rok.

Papriky jsou zdraví prospěšné a v kuchyni nenahraditelné.
Obsahují až pětkrát víc vitaminu C než citrusové plody, záleží ale na odrůdě a zralosti plodu.
Najdeme v nich také mimo jiné vitaminy skupiny B a E nebo provitamin A.
Jsou bohatým zdrojem draslíku, hořčíku a fosforu,
vynikají obsahem antioxidantů.

Konzumují se syrové, pečené, grilované, vařené a určitě nesmějí chybět v leču.
Paprika je nejprodávanější koření světa.

Koncem září začnu hlídat, jaká bude v noci venkovní teplota, 
protože to už mohou přijít první mrazíky.
Papriky jsou náchylné na mráz, jako veškerá plodová zelenina.
Minulý rok jsem sklízela za tmy a udělala jsem dobře.
Druhý den bych o úrodu přišla.
A je po sezóně, už zbývá jen rostliny zlikvidovat.

Paprika původně pochází z Ameriky.

kp-group
Cechlignum