KOMENTÁŘ K VIDEU: ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ

Šalvěj lékařská neboli babské ucho je všestranná léčivka a skvělé koření.
Dá se pěstovat i ve velkém květináči, ale na venkovním záhonu se jí daří lépe.

Na jaře jsem koupila sazenici, ale k jejímu zasazení se dostávám až na podzim.
Podle toho také rostlina vypadá, tak uvidím, jestli přežije.
Sázím na slunné místo, ale zem zrovna není moc kvalitní, přidám tedy trochu kompostu
a po zasazení pořádně zaliji.

Na jaře dalšího roku bylinku hodně ostříhám a po suché zimě proliji vodou.
Potom už vůbec nezalévám, ani když jsou velká vedra.
Do podzimu se i bez hnojení krásně rozrostla.

Je to stálezelený vytrvalý polokeřík, který v našich podmínkách přezimuje.
Po zimě rostlinu ostříhám, aby se rozkošatěla, rychle znovu obrazí čerstvými listy.
Zároveň odstraním uschlé spadané listy, ve kterých by se mohly skrývat 
zárodky houbových chorob.

Čerstvé listy používám od jara do podzimu k ochucení např. tučnějšího masa,
které se pak lépe tráví. Květy dávám třeba do nádivky.
Šalvěj patří mezi významné medonosné rostliny, 
včelám poskytuje velké množství nektaru pro vytvoření medu.

Ideální doba pro sběr a sušení je květen a červen, kdy jsou účinky byliny největší.
Listy na sušení rozhodně nesklízím po dešti nebo zarosené a suším je ve stínu,
případně v troubě při teplotě do 35°C.

Šalvěj by se vnitřně neměla užívat dlouhodobě, maximálně dva týdny a
popíjení čaje neboli nálevu by se určitě měly vyhnout děti a těhotné ženy.
Čaj mimo jiné skvěle zabírá proti přílišnému pocení nebo zmírňuje křečové stavy.
Příprava je jednoduchá, 1 větší lžičku sušených nebo čerstvých listů zaliju 1/4 litrem
vroucí vody a po 10 minutách scedím.

Po odkvětu ostříhám suché květy, aby se rostlina zbytečně nevysilovala tvorbou semen.
Rozhodla jsem se pěstovat bylinu na jiném místě, a protože za tři roky dost zdřevnatěla,
nebudu ji přesazovat, ale namnožím si ji.

Odeberu několik silných výhonů neboli řízků o délce asi 10cm. Ustřihnu pod tzv. uzlinou,
spodní listy odtrhnu, řízek namočím do stimulátoru růstu a šikmo vložím 
do jamky předem vyhloubené tužkou tak, aby se stimulátor nesetřel.
Použila jsem substrát pro výsev a množení a pár řízků jsem zkusila zasadit bez stimulátoru.
Ve vodě pustí kořínky během tří týdnů.
Nakonec se dobře ujaly všechny rostliny, i ty bez stimulátoru.

Šalvěj je všeobecný dezinfekční prostředek, zubaři doporučují šalvějový odvar
jako kloktadlo po vytržení zubu nebo při paradontóze. 
Odvar připravuji tak, že 3-4 lžičky šalvěje povařím asi 10 minut v půl litru vody
a po vychladnutí scedím. Toto kloktadlo je také výborné na afty nebo krvácení dásní.

Šalvějí existují stovky druhů, např. divotvorná, která má silné psychotropní účinky.
Známá je i šalvěj hispánská pěstovaná pro jedlá semínka chia.
Lístky zamražené v kostkách ledu vypadají netradičně a polahodí oku.
Osmaženými listy zdobím chleba s rybí pomazánkou.

Šalvěj původně pochází ze Středomoří a Malé Asie.

kp-group
Cechlignum